ADR – Architecture Decision Records

Cílem ADR je systematicky zachycovat architektonická rozhodnutí, nikoli pouze jejich výsledný stav. ADR dokumentují proces rozhodování – tedy kontext, zvažované možnosti a důvody, proč bylo zvoleno konkrétní řešení.

ADR je stručný záznam architektonického rozhodnutí, který umožňuje:

• vysvětlit, proč je systém v aktuálním stavu,
• obhájit změny v čase,
• pochopit historický kontext i zpětně.

ADR nejsou byrokracie, ale rámec podložených rozhodnutí, na která je možné se dlouhodobě odkazovat.

ADR není diktát, ale sdílený kontext.

Obsahuje definici problému, zvažované alternativy a jejich dopady. Slouží jako podklad pro další diskusi, nikoliv jako nástroj k jejímu ukončení bez argumentů.

ADR by mělo:

• zachytit proč bylo rozhodnutí učiněno,
• uvést relevantní alternativy,
• odkazovat na podpůrné materiály (research, analýzy, POC, benchmarky).

Použití ADR v praxi

ADR je vhodné:

• používat jako referenci při technických diskusích a code review,
• odkazovat v případě konfliktů během řešení PR,
• využívat při onboardingu nových členů týmu.

ADR není:

• dokument sloužící k detailnímu popisu všech scénářů,
• design dokumentace ani technické specifikace,
• nepopisuje globálně zřejmá rozhodnutí (např. volbu základního tech stacku).

ADR musí mít přidanou hodnotu — zapisují se pouze rozhodnutí s dlouhodobým dopadem na architekturu, provoz, výkon, náklady nebo rizika.

Důraz je kladen na uchování rozhodnutí a jejich důvodů, nikoliv na technické detaily, které rychle zastarávají.